Česko - rakouský kulturně vzdělávací spolek
Tschechisch - österreichischer Kultur - und
Bildungsverein
------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- |
|
          |
Úvaha Marka Váchy Eine Überlegung von Marek Vácha
Přistáli jsme zde na Zemi, a pořádně nevíme odkud, jsem zde poutníci a přistěhovalci, zvířata ani rostliny ani řeky jsme nevyrobili. Jen jsme se zde ocitli jako na prohlídce zámku a nyní jen jako návštěvníci chodíme po chodbách a obdivujeme obrazy a ptáme se, kdo je namaloval a komu to tady všechno patří. Nemůžeme proto říct, že Země je naše vlastnictví, stejně jako nevlastníme zámky, kde jsme na prohlídce. Jsme občané světa, kde jsme se zrodili, který je naším domovem, ale který nemáme ve vlastnictví, právě tak jako nenarozenému dítěti nepatří dům, ve kterém se zrodilo. Z žádného důvodu nelze říct, že nám patří svět! Jsme z hlíny malé planety, ona je námi, ale nevlastníme ji. Nevytvořili jsme ji, narodili jsme se zde. Je to domov, který jsem z cihle nepostavili my, nýbrž někdo jiný jej postavil a pak do některých různotvarých cihel vdechl dech života. A tak chodíme po Zemi, obdivujeme skvosty její krásy a marně vzpomínáme, jak jsem se zde ocitli, kdo nás sem vyslal a komu ta všechna nádhera patří. Marek Vácha Přednosta Ústavu etiky Karlovy univerzity Wir sind hier auf der Erde gelandet und im Grunde genommen wissen wir nicht, woher. Wir sind hier Pilger und Einwanderer, weder Tiere noch Flüsse noch Felsen haben wir erschaffen. Wir sind nur hierher geraten wie in eine Schlossführung und laufen jetzt wie Besucher durch die Gänge und bewundern Bilder. Wir fragen, wer sie gemalt hat und wem das alles hier gehört. Deshalb können wir nicht sagen, dass die Erde unser Eigentum ist, so wie wir die Schlösser nicht besitzen, die wir besichtigen. Wir sind Bürger in einer Welt, in der wir geboren wurden, die unsere Heimat, aber die nicht in unserem Besitz ist, ebenso wie einem neugeborenen Kind das Haus nicht gehört, in dem es geboren wurde. Aus diesem Grund ist es nicht möglich zu sagen, dass uns die Welt gehört! Wir sind aus dem Lehm eines kleinen Planeten, dieser sind wir, aber er gehört uns nicht. Wir haben ihn nicht erschaffen, wir sind hier geboren. Es ist unser Zuhause, das nicht wir aus Ziegeln gebaut haben, sondern ein anderer hat es erbaut und dann in einige verschiedengestaltige Ziegel Lebensatem eingehaucht. Und so spazieren wir auf der Welt, bewundern die Pracht ihrer Schönheit und versuchen uns vergeblich daran zu erinnern, wie wir hierher gelangt sind, wer uns gesendet hat und wem all die Herrlichkeit gehört. Marek Vácha Vorsitzender des Institus für Ethik an der Karlsuniversität in Prag |
